Cykly a kalendář


Cykly a kalendář

Země oběhne Slunce za jeden rok. V praxi je tím myšlen rok tropický (více zde). Během tohoto roku se vystřídají čtyři roční období oddělená slunovraty a rovnodennostmi (více zde), a dvanáctkrát až třináctkrát se vystřídají měsíční fáze (více zde).

Měsíc oběhne Zemi za jeden měsíc. V praxi je tím myšlen měsíc synodický (více zde). Během tohoto měsíce se vystřídají čtyři měsíční fáze, z nichž každá trvá v průměru sedm dní, tedy jeden týden (více zde).

Naši předkové podle těchto cyklů rozměřovali čas. V případě roku na příklad od zimního slunovratu k zimnímu slunovratu, v případě měsíce na příklad od úplňku k úplňku. Náš kalendář, tedy kalendář gregoriánský, už se těmito oběhy přesně neřídí. Meteorologická roční období, která běžně používáme, nesouhlasí úplně s těmi astronomickými. Stejně tak kalendářní měsíce už dnes nesouvisí s oběhem Měsíce a kalendářní týdny s měsíčními fázemi. Náš kalendář není přírodní, je to umělá věc vytvořená lidmi. A přece má můj obdiv. 🙂

V současné době se ve světě používají tři druhy kalendářů. Ty se liší tím, zda berou za svůj základ sluneční cyklus, měsíční cyklus anebo kombinaci obou těchto cyklů.

Solární kalendář, kterým je i u nás používaný gregoriánský kalendář, bere za svůj základ sluneční cyklus a je vypočítaný tak, aby odpovídal jednomu oběhu Země kolem Slunce, tedy roku tropickému, a zároveň aby roční období víceméně odpovídala dění v přírodě. Rok v tomto kalendáři se nazývá rokem solárním (slunečním).

Lunární kalendář bere za svůj základ měsíční cyklus, tedy měsíc synodický, měřený od novu k novu. Rok v tomto kalendáři začíná novoluním nejblíže zimnímu slunovratu a nazývá se rokem lunárním (měsíčním).

Roky solární a lunární si přibližně odpovídají. Oba mají dvanáct měsíců. V solárním kalendáři jsou měsíce i jejich délky uměle vypočítané a dohodou nastavené tak, aby dohromady dávaly 365 a 1/4 dne (délka tropického roku). Ta čtvrtina dne způsobuje, že se jednou za čtyři roky musí vložit den navíc a tehdy máme tak zvaný rok přestupný, který má 366 dní. Tento den se vkládá na konec měsíce února. Lunární měsíc odpovídá jednomu měsíčnímu cyklu s průměrnou délkou 29,5 dne. Jelikož měsíců je do roka dvanáct, výsledná délka lunárního roku vychází na 354 dní. Je tedy o jedenáct dní kratší než rok solární. K dorovnání tohoto posunu se pak buď každé tři roky vkládá měsíc třináctý – tuto metodu využívají lunisolární kalendáře, anebo se rozdíl nedorovnává – tak je to v kalendáři čistě lunárním. Lunární kalendář se tedy oproti našemu gregoriánskému solárnímu každých zhruba 32,5 roku předběhne o jeden rok.

Modrý, černý a indigový Měsíc

Termín modrý Měsíc, jak ho dnes používáme, vznikl vlastně omylem. Ale je hezký a ujal se. 🙂

Běžně je v jednom roce dvanáct úplňků, stejně jako kalendářních měsíců. Na jeden měsíc tedy většinou připadá jeden úplněk, na jedno roční období pak tři úplňky. Všech dvanáct úplňků bylo v lidové tradici pojmenováno. Dostaly jména podle období v roce, ve kterém se pravidelně objevovaly, a (nebo) podle změn v přírodě, které dané období provázely. Jelikož je ale průměrný měsíční cyklus (lunace) kratší, než je průměrný kalendářní měsíc, objevuje se jednou za dva až tři roky během roku jeden úplněk navíc. Tento třináctý úplněk dostal jméno modrý Měsíc. To bylo většinou použité pro úplněk, který přišel pro dané období nezvykle brzy, takže se jaksi vmezeřil mezi ostatní. Jména následných úplňků mohla být použita v nezměněném pořadí. Definice tohoto úplňku a zároveň původní definice modrého Měsíce je tedy, že se jedná o třetí úplněk v ročním období se čtyřmi úplňky.

V roce 1946 si James Hugh Pruett ve svém článku „Once in a Blue Moon“ vyložil tuto definice po svém. Napsal, že pokud nastane v roce třináct úplňků, znamená to, že jedenáct měsíců má po jednom úplňku a jeden z měsíců má pak úplňky dva. Takže modrý Měsíc je vlastně druhý úplněk v měsíci. Překvapivě (nebo možná ne) se tato nová definice ujala a rozšířila. Možná proto, že je jednodušší sledovat počet úplňků v  měsíci, než počet úplňků v ročním období.

Černý Měsíc je analogický modrému Měsíci. Netýká se však úplňku, ale novoluní. Je tedy definován buď jako třetí novoluní v ročním období se čtyřmi novy, nebo jako druhé novoluní v měsíci.

Na rozdíl od modrého Měsíce se označení černý Měsíc používá ještě pro další dva jevy, které oba mohou nastat pouze v únoru a oba se týkají chybějícího, nikoli přebývajícího, úplňku nebo novu. Černý Měsíc v tomto případě je absencí úplňku nebo absencí novoluní během kalendářního měsíce, tedy února.

Zatímco modrý i černý Měsíc se týkají výskytu úplňku či novoluní během jednoho kalendářního měsíce, indigový Měsíc se vztahuje k výskytu úplňku či novoluní během jednoho znamení zvěrokruhu. Označuje tedy druhý úplněk nebo druhé novoluní ve stejném znamení

Tabulka dat pro výskyt modrého, černého nebo indigového Měsíce zde.

Názvy úplňků během roku

Sledování lunárních cyklů bylo pro naše předky jedním z nejjednodušších způsobů, jak měřit čas a to nejen na měsíce, ale i na roky. Ve většině kalendářů našich předků začínal měsíc úplňkem. Jméno úplňku mělo vystihovat významné vlastnosti období, ve kterém úplněk vycházel, to znamená v souvislosti se slunečním cyklem, ročními obdobími, slunovraty a rovnodennostmi. Jméno se pak používalo pro celé následující období, tedy až do dalšího úplňku. Začátek roku pak byl často počítán od prvního úplňku po zimním slunovratu. Na příklad Keltové ale začínali rok na svátek Samhain, který leží v půlícím bodě na přelomu října a listopadu (více zde). Úplňků se do roka vejde dvanáct a kousek. Na každé roční období tedy připadají tři úplňky. Jednou za čas se pak objeví úplněk třináctý, který je jakoby navíc a míval tedy u většiny národů speciální jméno. Odtud na příklad modrý Měsíc (více zde).

Poměrně známá jsou jména úplňků indiánských kmenů Severní Ameriky. Různé kmeny používaly různá jména. V dobách kolonizace je pak přejímali evropští přistěhovalci a přizpůsobili si je svým potřebám. Jelikož si britští přistěhovalci přivezli svá vlastní jména úplňků, docházelo ke smísení obou druhů sad a vzniku mnoha nových. V Británii se ve středověku používala hlavně keltská jména. Nicméně s přechodem na gregoriánský kalendář v roce 1752 ztratila původní jména úplňků trochu na svém významu, byla totiž oproti novému kalendáři posunuta a tím se občas zdála vzhledem k právě probíhajícímu ročnímu období trochu mimo. Stejně tak došlo k reformě i u jmen úplňků jiných národů, kde se začal používat gregoriánský kalendář, a to včetně již zmíněných jmen indiánských. Vazba mezi slunečním cyklem byla porušena a úplňky jsou dnes vztahovány pouze ke kalendářním měsícům. Je to tak jednodušší a asi i přehlednější, ale trochu to ztrácí své kouzlo.

Romantika názvů úplňků tkví hlavně v tom, že jsou stejně jako pohádky předávány ústně z generace na generaci a stejně tak byly v průběhu časů měněny, aby odpovídaly potřebám a snům nových generací. Předložím vám tu dva poměrně obsáhlé seznamy jmen. Je to jen pro inspiraci, neváhejte si vytvořit svá vlastní jména. 🙂

Americká, koloniální, indiánská jména

LedenStarý úplněk, vlčí úplněk, ledový úplněk, povánoční úplněk, zimní úplněk
ÚnorHladový úplněk, bouřkový úplněk, zálesácký úplněk, úplněk ledu, úplněk sněhu, stromový úplněk
BřezenVraní úplněk, úplněk mízy, červí úplněk, větrný úplněk, rybí úplněk, panenský úplněk, smrtný úplněk, postní úplněk, úplněk ledové krusty
DubenVaječný úplněk, úplněk semene, žabí úplněk, rybí úplněk, růžový úplněk, úplněk probuzení, rašící úplněk, úplněk klíčící trávy
KvětenKvětný úplněk, mléčný úplněk, zaječí úplněk, úplněk trávy, úplněk setí obilí
ČervenJahodový úplněk, úplněk setby, úplněk zelené kukuřice, úplněk růží
ČervenecSenný úplněk, letní úplněk, bouřkový úplněk, jelení úplněk
SrpenJeseteří úplněk, kukuřičný úplněk, úplněk psího počasí, bouřkový úplněk, červený úplněk, obilný úplněk, úplněk zelené kukuřice
ZáříZpívající úplněk, ječmenný úplněk, úplněk sklizně, dožínkový úplněk
ŘíjenCestovatelský úplněk, ostružinový úplněk, lovecký úplněk
ListopadMrazivý úplněk, bobří úplněk, temný úplněk, stromový úplněk, sněžný úplněk
ProsinecStudený úplněk, úplněk dlouhých nocí, předvánoční úplněk

Evropská středověká, britská, keltská jména

LedenVlčí úplněk, povánoční úplněk (úplněk po Yule), úplněk „zůstaň doma“, tichý úplněk
ÚnorBouřkový úplněk, ledový úplněk, sněžný úplněk
BřezenÚplněk orby, větrný úplněk, prodlužující úplněk
DubenRašící úplněk, úplněk nových ratolestí, úplněk setbyúplněk, úplněk probuzení, rašící úplněk, úplněk klíčící trávy
KvětenÚplněk matek, jasný úplněk
ČervenLuční úplněk, koňský úplněk, růžový úplněk
ČervenecŽádostivý úplněk, bylinný úplněk, luční úplněk
SrpenOponující úplněk, rysí úplněk, obilný úplněk
ZáříVinný úplněk, úplněk písně, úplněk sklizně, zpívající úplněk
ŘíjenLovecký úplněk, krvavý úplněk, úplněk padajících semen, úplněk sklizně
ListopadSmuteční úplněk, úplněk temných hlubin, temný úplněk
ProsinecÚplněk dubu, úplněk plného chladu, studený úplněk