Země oběhne Slunce za jeden rok. V praxi je tím myšlen rok tropický (více zde). Během tohoto roku se vystřídají čtyři roční období oddělená slunovraty a rovnodennostmi (více zde), a dvanáctkrát až třináctkrát se vystřídají měsíční fáze (více zde).

Měsíc oběhne Zemi za jeden měsíc. V praxi je tím myšlen měsíc synodický (více zde). Během tohoto měsíce se vystřídají čtyři měsíční fáze, z nichž každá trvá v průměru sedm dní, tedy jeden týden (více zde).

Naši předkové podle těchto cyklů rozměřovali čas. V případě roku na příklad od zimního slunovratu k zimnímu slunovratu, v případě měsíce na příklad od úplňku k úplňku. Náš kalendář, tedy kalendář gregoriánský, už se těmito oběhy přesně neřídí. Meteorologická roční období, která běžně používáme, nesouhlasí úplně s těmi astronomickými. Stejně tak kalendářní měsíce už dnes nesouvisí s oběhem Měsíce a kalendářní týdny s měsíčními fázemi. Náš kalendář není přírodní, je to umělá věc vytvořená lidmi. A přece má můj obdiv. 🙂

V současné době se ve světě používají tři druhy kalendářů. Ty se liší tím, zda berou za svůj základ sluneční cyklus, měsíční cyklus anebo kombinaci obou těchto cyklů.

Solární kalendář, kterým je i u nás používaný gregoriánský kalendář, bere za svůj základ sluneční cyklus a je vypočítaný tak, aby odpovídal jednomu oběhu Země kolem Slunce, tedy roku tropickému, a zároveň aby roční období víceméně odpovídala dění v přírodě. Rok v tomto kalendáři se nazývá rokem solárním (slunečním).

Lunární kalendář bere za svůj základ měsíční cyklus, tedy měsíc synodický, měřený od novu k novu. Rok v tomto kalendáři začíná novoluním nejblíže zimnímu slunovratu a nazývá se rokem lunárním (měsíčním).

Roky solární a lunární si přibližně odpovídají. Oba mají dvanáct měsíců. V solárním kalendáři jsou měsíce i jejich délky uměle vypočítané a dohodou nastavené tak, aby dohromady dávaly 365 a 1/4 dne (délka tropického roku). Ta čtvrtina dne způsobuje, že se jednou za čtyři roky musí vložit den navíc a tehdy máme tak zvaný rok přestupný, který má 366 dní. Tento den se vkládá na konec měsíce února. Lunární měsíc odpovídá jednomu měsíčnímu cyklu s průměrnou délkou 29,5 dne. Jelikož měsíců je do roka dvanáct, výsledná délka lunárního roku vychází na 354 dní. Je tedy o jedenáct dní kratší než rok solární. K dorovnání tohoto posunu se pak buď každé tři roky vkládá měsíc třináctý – tuto metodu využívají lunisolární kalendáře, anebo se rozdíl nedorovnává – tak je to v kalendáři čistě lunárním. Lunární kalendář se tedy oproti našemu gregoriánskému solárnímu každých zhruba 32,5 roku předběhne o jeden rok.