Milenci v měsíčním cyklu

(Zdroj: https://i.gifer.com/2UyC.gif)

Při pohledu z vesmíru bychom možná viděli, jak Luna obíhá Zemi, Země s Lunou pak Slunce a každý z nich se k tomu ještě točí jako vesmírná káča. Při pohledu ze Země to vypadá, jako by se Luna a Slunce v milostné touze a vytržení pronásledovali den co den po naší obloze a nikdy se nemohli dohonit. Pošetilí a zamilovaní, utíkají jeden před druhým a schovávají se, dokud je touha nepřemůže natolik, až se konečně setkají a políbí. Tato chvíle je z pochopitelných důvodů skrytá našim zrakům. Spočinete-li po měsíci toužení v milencově či milenčině náruči, přejete si samozřejmě, abyste měli jeden druhého jen pro sebe. 🙂

Novoluní

Okamžik spojení se nazývá novoluní, nová Luna nebo též Luna temná. Bývá považovaná někdy za počátek cyklu a někdy za jeho konec. To i to je správně, neboť je obojím současně. Kde něco končí, něco nového začíná. V mileneckém spojení Slunce a Luny vzniká semeno nového záměru, zárodek nového cyklu. Novoluní bývá oproti úplňku často opomíjeno. Pro mě je však fází zdaleka nejsilnější. Možná je to tím, že jsem snochodec a lépe se mi sní za noci bezměsíčné, než za noci úplňkové, kdy jsou světlem pochroumané spánkové rytmy a snění je často mělké. Možná je to tím, že tvořím spojováním nespojitelného do nerozpojitelného svazku. Stejně tak se spojuje ve chvíli novoluní Slunce a Luna v posvátné jednotě, dochází k propojení mužské a ženské energie a ke stvoření něčeho nového. Jejich touha je naplněná a jejich energie prýští volně do noci, stačí se na ni napojit. J I když je tato chvíle našim zrakům většinou utajená, přece je nám občas dovoleno být svědky okamžiku jejich políbení. A to při zatmění Slunce, kdy nová Luna zakryje sluneční kotouč a celá obloha se setmí, jako by milenci zatáhli závěsy v ložnici. 🙂

První čtvrť

Od této chvíle se začínají milenci od sebe oddalovat. Nejprve jsou v pevném objetí, které se postupně rozvolňuje, ale ještě se drží za ruce, jejich paže se natahují, drží se už jen za konečky prstů, a pak za nic, jejich dlaně jsou prázdné, zbyl jenom prchavý pocit dotyku. Luna vytahuje zrcátko, které zpola odráží jas jejího milence. Nastává první čtvrť a uvolňuje se velké množství energie najednou. Z tmavé části Luny k nám stékají pasivita a emoce spíše negativní, z té světlé zachycující sluneční jas nás zaplavuje aktivita a emoce spíše pozitivní. Není divu, že první čtvrť přináší první krizi vědomí. Můžeme bojovat s mnoha protichůdnými pocity, zvědavost se mísí s odmítáním, strach s odhodláním, opatrnost s postupem kupředu, touha s pocitem zmaru, zloba se smutkem, akce s nerozhodností. Záleží na nás, kudy se vydáme.

Úplněk

Nebeští milenci se nadále vzdalují jeden druhému, až dojdou k okamžiku, kdy jsou od sebe nejdále. Jejich touha po spojení dosahuje vrcholu. Slunce plně ozařuje Lunu a odhaluje tak všechno, co by snad Luna chtěla skrývat. A Luna nastavuje své zrcadlo nám samým i našemu snažení. Nadchází úplněk, je čas odhalení, projasnění a objektivního vidění. Touha Slunce a Luny po splynutí nás stále může zaplavovat rozporuplnými emocemi. Proto je třeba, abychom se pokusili najít rovnováhu a sjednocení a věnovali pozornost svým pocitům. Jsou-li spíše pozitivní, jdeme správnou cestou k naplnění záměru, pokud jsou spíše negativní, měli bychom se pokusit přezkoumat, zda nevěnujeme čas a sílu hluchým směrem. Naše cesta se může týkat právě tohoto jednoho lunárního cyklu, může však jít i o hlubší pouť do sebe sama celkově, uvědomění si vlastního smyslu života nebo pochopení mise duše. Pro snochodce je tato fáze možná chudší, co se snění týče, zato může být bohatší o práci na sobě. 🙂

Poslední čtvrť

Poté se k sobě nebeští milenci konečně začínají pozvolna přibližovat. V okamžiku, kdy už jako by se mohli dotknout jeden druhého, ale jsou stále ještě daleko a mezi nataženými konečky prstů je stále ještě prostor, dochází k poslední čtvrti. Veškeré svalstvo milenecké dvojice je napjaté, jak se snaží dosáhnout na sebe přes čtvrt cyklu, a pocity jsou vybičované k prasknutí, protože spojení je tak blízko, a přece daleko. Zrcátko Luny odráží Slunce zase jenom napůl, z tmavé části k nám stékají pasivita a emoce spíše negativní, z té světlé nás zaplavuje aktivita a emoce spíše pozitivní. Zažíváme druhou vnitřní krizi. Rozpory, které nás zaplavují, vychází teď z jiného principu. Jedná se o přehodnocení dosavadního a zpochybnění předchozího. Jako bychom chtěli uchovat staré a zároveň to zničit, odstranit neužitečné a zároveň to přebudovat. Naše emoce nás přesahují, můžeme mít pocit, že praskneme a možná skutečně praskneme a veškerý vztek, pocit zmaru a nenaplnění se vyvalí ven. A tím může začít hojení.

A pak, konečně, dochází opět ke spojení.

Bohyně trojjediná

Luna je na obloze viditelná ve třech význačných podobách:

Rostoucí , plná  a ubývající .

Stejně tak bohyně s ní spojovaná nabývá tří podob – panna = Luna rostoucí, matka = Luna plná a baba (stařena) = Luna ubývající. Oproti tomuto spojení některé prameny uvádějí, že panna je prvním srpečkem viditelným po novoluní, matka je fází úplňku a stařena je fází novoluní, které se v tomto případě nazývá temnou Lunou. Panna představuje mládí, narůstající sexualitu, volnost a elán, lovkyni běžící se svými psy. Také duchovní čistotu a svobodu. Matka symbolizuje ženskou moc, plodnost a pečování. Také rozhodnost a radost ze života. A stařena je symbolem moudrosti, vcítění a zkušenosti. Také smrti a obětování. Barvy s nimi spojované jsou bílá, červená a černá. Roviny, kterým vládnou, jsou nejčastěji nebe, země a podsvětí.

Trojjediná bohyně je bohyní novopohanskou, uctívanou na příklad náboženstvím wicca. Jelikož se jedná o hlavní bohyni, bývá nazývána Velkou Bohyní. Jejím partnerem je Rohatý Bůh, který však v měsíčním cyklu nehraje žádnou roli. Z novopohanského hlediska je tedy měsíční cyklus ryze ženskou záležitostí.

Trojjediná bohyně má samozřejmě i hlubší kořeny, odkazuje na bohyně, které buď tvořily triádu a zjevovaly se ve skupinách, nebo byly uctívány ve třech různých formách či aspektech.

Příklady triád a trojných bohyň spojených s Měsícem:

Řecká mytologie

• panna Artemis, matka Seléné a baba Hekaté
• panna Pandia, matka Seléné a baba Theia
• trojná bohyně Hekaté, v aspektu Měsíce na nebi jako Seléné, v aspektu lovkyně na zemi jako Artemis a v aspektu ničitelky v podsvětí jako Persefona

Římská mytologie (obdoba řeckých božstev)

• Luna vládnoucí obloze, Diana vládnoucí zemi a Proserpina vládnoucí podsvětí
• Phoebe symbolizující měsíční svit, Diana symbolizující neposkvrněnost a Hekaté či Proserpina představující čarodějnictví

Slovanská mytologie

• panna Danice (Jitřenka), matka Večernice a baba Půlnočnice (Polárka, Zorja)

Příklady triád a trojných bohyň spojených s aspekty života ženy:

Řecká mytologie

• panna Hébé, matka Héra a baba Hekaté
• panna Hébé, matka Héra a baba Rhea
• panna Kore, matka Démétér a baba Rhea
• trojná bohyně Héra, v aspektu panny jako Pais, v aspektu manželky jako Teleia a v aspektu vdovy jako Chera

Římská mytologie (obdoba řeckých božstev)

• panna Juventas, matka Juno a baba Trivia
• panna Juventas, matka Juno a baba Ops
• panna Proserpina, matka Ceres a baba Ops
• Juvetnas jako panna, Juno jako matka a Minerva jako moudrá

Egyptská mytologie

• Hátor symbolizující zrození, Neftys symbolizující smrt a Isis symbolizující znovuzrození

Jorubská mytologie

• Oshun jako těhotná, Yemoja jako matka a Nana jako babička (baba)

Bohyně čtyřjediná

Jakožto snochodci celoživotně zamilovanému do měsíčního cyklu a žijícímu v nepřetržitém stavu měsíčního uvědomění, mi jaksi bohyně trojjediná nedostačuje. 🙂 Měsíc přece má čtyři fáze, stejně tak žena má čtyři aspekty, ať už se jedná o průběh jejího života nebo o průběh menstruačního cyklu. K mému uspokojení skutečně existuje i čtvrtý aspekt bohyně. Je skrytý a ne vždy je pojmenovávaný či používaný. Nejčastěji bývá spojován s novoluním, s fází, kdy Lunu na obloze vůbec nevidíme. Tehdy je bohyně v aspektu kněžky nebo též milenky či čarodějky. Všechna tato jména jsou přiléhavá a v souladu s mým chápáním novu. 🙂

Možné přiřazení menstruačního cyklu a období života měsíčním fázím:

Menstruační cyklus ženy je často sladěn s novoluním a s úplňkem. Pokud nastane ovulace v době úplňku a menstruace v době novoluní, pak mluvíme o cyklu bílého měsíce. Pokud naopak nastane ovulace v době novoluní a menstruace v době úplňku, mluvíme o cyklu rudého měsíce. Tradičně odpovídá předovulační fáze panně, ovulační matce, premenstruační kněžce, milence či čarodějce a menstruační babě. Co se týče emocionálních výkyvů, které můžeme vnímat během lunárního cyklu, připodobnila bych předovulační a premenstruační fáze měsíčním čtvrtím. 🙂

Období života ženy bych malinko přejmenovala, znovu – aby hormonální změny s nimi spjaté odpovídaly emocím jednotlivých měsíčních fází. Pak by novoluní bylo milenkou, první čtvrť těhotnou ženou, úplněk matkou a třetí čtvrť ženou v přechodu. 🙂

Samozřejmě přiřazení aspektů, fází menstruačního cyklu nebo období života k fázím měsíčním je rozličné a stejně tak rozličné může být naše souznění s měsíčním cyklem. Neváhejte jít za svým citem a nalézt své vlastní chápání lunárního cyklu.

Bohyň čtyřjediných v mytologii moc není, ale přece se tu a tam některá dá objevit:

• Anat nebo také Anata, bohyně historické oblasti Levanta. Byly jí připisované aspekty panna, matka, nevěstka a bojovnice a uctívána byla jako bohyně krásy, plodnosti, sexuality a války.
• Isis, egyptská bohyně, byla spojovaná se čtyřmi živly, čtyřmi fázemi Měsíce i čtyřmi ročními obdobími. Stála ve středu veškeré existence a čtvero jejích energií bylo vysíláno skrze prostor a čas, aby se proťaly přesně v tom okamžiku, kdy se rodí nový život. (Viz rovněž sluneční cyklus níže.)
• Tana, římská měsíční bohyně, byla známa během novoluní jako Diana, panna lovkyně toužící po dobrodružství, během úplňku jako kulatá matka Losna, během ubývajícího Měsíce jako Manea, bohyně nočních duchů a odcházejících duší, během temného Měsíce jako Umbrea, bohyně podsvětí, strážkyně stínů, tajemství a všeho skrytého.
• Hekaté, řecká měsíční bohyně většinou chápaná jako trojjediná (viz výše) a zobrazovaná se třemi tvářemi – jedna se dívá dopředu a dvě jsou z profilu hledící do stran. Jelikož je mimo jiné i bohyní křižovatek, což znamení dvě přetínající se cesty tvořící čtyři rohy, čtyři čtvrtě, můžeme si ji dobře představit i se čtvrtým obličejem hledícím dozadu, schovaným před zraky ostatních, jako je nám schované i novoluní.
• Tlazolteotl nebo také Ixcuina, aztécká měsíční bohyně, známá během přibývajícího Měsíce jako panna, čistá, zářivá a i trochu krutá, během úplňku jako smyslná mladá žena milující vzrušení a rozkoš, během ubývajícího Měsíce jako kněžka přinášející odpuštění, ale také požehnání početí a lovu, během temného Měsíce jako nestvůra kradoucí štěstí a ničící milence.
• Čtyři fáze Měsíce symbolizovala i jiná aztécká bohyně, a to Teczistecatl, bohyně sexuality.

Nebeští rodiče, sourozenci, milenci a manželé

Z hlediska ženského principu se mi bohyně čtyřjediná tedy líbí mnohem více, než bohyně trojjediná. Nicméně ať už s tou či onou bohyní, stále mi v tomto výkladu měsíčního cyklu chybí mužský princip. I když by se asi v obou případech dalo říci, že mužský princip zde zůstává neměnným, zatímco ženský prochází cyklickými změnami. Přesto mi připadá, že je tím cyklus ochuzen o tvoření, které považuji za jeho nejpodstatnější část. Propojení slunečního muže a měsíční ženy bylo součástí mého prvního tvoření i mého prvního probuzení. O tom ale spíš jinde a jindy. A pokud byste rádi věděli, proč vlastně tu ty bohy tolik rozebírám, tak k tomu píšu více zde. 🙂

Příklady božstev stvrzujících posvátný svazek Slunce a Měsíce

Africká mytologie

• bůh Slunce Lisa + bohyně Měsíce Mawu (Mahu), manželé, stvořitelé Země a veškerého života, podle některých výkladů sourozenci (viz níže) nebo dva aspekty jednoho boha Mawu-Lisy

Thrácká mytologie

• bůh Slunce Sabazios + bohyně Měsíce Bendis, manželé, podle některých výkladů je Sabazios ztotožňován s řeckým Apollónem, někdy je duálním bohem spojujícím řecké bohy Apollóna a Dionýsa

Japonská mytologie(Ainu)

• bohyně Slunce Tokapcup-kamuy + bůh Měsíce Kunnecup-kamuy, manželé

Baltská mytologie

• bohyně Slunce Saulé + bůh Měsíce Méness, manželé, jejich dcerou je Země (Žemyna), ale i další planety

Příklady božstev stvrzujících sourozenecký vztah Slunce a Měsíce

Řecká mytologie

• bůh Slunce Hélios + bohyně Měsíce Seléné, sourozenci, jejich třetím sourozencem byla bohyně úsvitu Eos
• bůh Slunce Apollón + bohyně Měsíce Artemis, sourozenci a dvojčata

Římská mytologie (obdoba řeckých božstev)

• bůh Slunce Sol + bohyně Měsíce Luna, sourozenci, někteří je ztotožňují s bohem jménem Janus a jeho manželkou Janou, která představuje Měsíc
• bůh Slunce Foibos + bohyně Měsíce Diana, sourozenci a dvojčata

Severská mytologie

• bohyně Slunce Sól (Sunna) + bůh Měsíce Mani, sourozenci

Slovanská mytologie

• bůh Slunce Dažbog + bůh Měsíce Jutrobog, sourozenci

Aztécká mytologie

• bůh Slunce Huitzilopochtli + bohyně Měsíce Coyolxauhqui, sourozenci a děti bohyně Země Coatlicuey, jejich vztah však nebyl příliš přátelský

Polynéská mytologie

• bůh Slunce Maui + bohyně Měsíce Sina (Hina, Ina), sourozenci

Africká mytologie

• bůh Slunce Lisa + bohyně Měsíce Mawu (Mahu), sourozenci, stvořitelé Země a veškerého života, podle některých výkladů manželé (viz výše) nebo dva aspekty jednoho boha Mawu-Lisy

Příklady božstev stvrzujících rodičovský vztah Slunce a Měsíce

Sumerská mytologie

• bohyně rákosu Ningal + bůh Měsíce Nanna, manželé, jejichž synem je bůh Slunce Utu a dcerou je Inanna, bohyně plodnosti, lásky, sexuality a války, ztotožňovaná s Ištar

Aztécká mytologie

• bohyně Měsíce Metzli, podle pověsti vskočila do hořícího ohně a porodila Slunce a nebe

Hindská mytologie

matka bohů Aditi, strážkyně světla ozařujícího veškerý život a zaštiťujícího vědomí, dala mimo jiné vzniknout vesmíru a všem nebeským tělesům, tedy i Měsíci

Příklady božstev uctívaných společně bez dalších vztahů

Luwianská mytologie

• bůh Slunce Tiwaz + bůh Měsíce Arma

Arabská mytologie

• bohyně Slunce Malakbêl + bůh Měsíce Aglibol
• bohyně Slunce Shams (jihoarabská) + bůh Měsíce Almaqah + bůh Venuše Athtara (Syn), Athtar byl později ztotožňovaný s bohyní Ištar, bohyně Shams pak s bohem Slunce Shamashem
• bohyně Slunce Nuha (severoarabský ekvivalent výše zmíněné Shams) + božstvo Měsíce jménem Ruda + božstvo Venuše Atarsamain

Babylonská mytologie

• Bůh Slunce Shamash + bůh Slunce Sin + bohyně plodnosti Ištar

Odkazy

Použité emoji ikony Měsíce jsou převzaty z EmojiOne.

Milenci ve slunečním cyklu

Slunce a Luna netančí svůj milenecký tanec pouze v rámci lunárního cyklu, ale i v rámci cyklu solárního. Stejně jako má čtyři body obratu jejich měsíční tanec, tak má čtyři body obratu i jejich tanec sluneční. Jelikož však roční období vymezená těmito body jsou ještě stále poměrně dlouhá, dělili každé z nich naši předci ještě na půl. Proto se přidaly další čtyři body obratu, které se nazývají body půlící (někdy čtvrtící). Jejich přesné datum se lišilo, ale vmezeřené byly zhruba stejně. Jeden v únoru, tedy mezi zimním slunovratem a jarní rovnodenností, jeden v květnu, tedy mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem, jeden v srpnu, tedy mezi letním slunovratem a podzimní rovnodenností, a jeden v listopadu, tedy mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem (více zde).

Na rozdíl od lunárního cyklu se milenci nehoní po obloze, ale spíš mezi světem a podsvětím, a jejich tanec není pro nás viditelný přímo, ale skrze průvodní znaky doprovázející každé roční období. Rovněž na rozdíl od lunárního cyklu během cyklu slunečního jsou téměř stále spolu, jejich svazek je tedy naplněný, a nás ovlivňuje skrze dar života, který je nám díky jejich svazku předáván.

Zimní slunovrat

Při porovnávání obou cyklů bylo řečeno, že novoluní, které považujeme za počátek lunárního cyklu, je bod obratu nejpodobnější zimnímu slunovratu. Říká se, že v této době jsou Slunce i Luna v podsvětí a u nás na povrchu vládne zima. Bůh je ve svém aspektu starce a stejně tak bohyně je ve svém aspektu stařeny. O půlnoci zimního slunovratu se však rodí mladý bůh, nové Slunce, nový příslib návratu tepla a světla zpět do našeho světa. Sice si na jeho příchod ještě počkáme, ale i v hluboké zimě díky němu víme, že je tu naděje. Od této chvíle existuje Slunce v podsvětí ve dvou podobách, jako stařec a jako dítě. Během zimy se starý bůh postupně ztrácí a upadá do tmy a nevědomí, zatímco dítě sílí a roste.

V únoru se dostáváme k prvnímu půlícímu bodu. Ten byl často spojován s novoluním ve znamení Vodnáře. Mladý bůh stále zůstává v podsvětí, ale bohyně prodělá tajemný přerod z baby na pannu a vystupuje z podsvětí do našeho světa. Přináší s sebou předjaří, a kde se její bosá noha dotýká země, začínají rozkvétat sněženky, které jsou jí v mnoha legendách připisované. Až do jarní rovnodennosti se, mladá a svobodná, prochází po lesích sama.

Jarní rovnodennost

V den jarní rovnodennosti dosahuje mladý bůh pohlavní dospělosti a mužské podoby. Jeho síla roste, jak přibývá světla. Stejně jako bohyně, i on nyní vystupuje z podsvětí do našeho světa. Jeho příchod nám zvěstuje jaro, dny začínají být delší a teplejší a vše se začíná probouzet ze zimního spánku. Když se mladý bůh potká s mladou bohyní, zamilují se do sebe na první pohled. Část mýtů říká, že se v tento den i poprvé pomilují a od toho okamžiku se prohánějí po lesích společně. Nastává jaro.

Květen je oslavou všudypřítomné životní síly. Síly, která je spojením protikladů a přitahuje je k sobě do čiré jednoty. Je svátkem plodnosti, neboť všechna semena jsou zaseta, vládne sexuální princip a oslavuje se svatba Slunce a Luny, boha a bohyně. Luna je ve svém aspektu kněžky, milenky či čarodějky. Půlícím bodem zde často byl úplněk ve Štíru. Tento čas byl chápán jako období podlétí.

Letní slunovrat

O letním slunovratu síly boha představujícího Slunce vrcholí.  Oslavuje se nejdelší den v roce. Od tohoto okamžiku se však kulíme do temné poloviny roku. Božské síly, které se vlily do země a napomohly zrání, začínají ochabovat. Dny neomezené mladické svobody jsou sečteny, bůh přijímá svou roli otce a zodpovědnost za život, který dřímá v lůně bohyně. Bohyně předává bylinám svou čarovnou moc. Začíná léto a vládne nám teplo a světlo.

V srpnu slavili naši předkové první svátek spojený s děkováním zemi za úrodu. Tento půlící bod býval spojován s úplňkem ve znamení Vodnáře. Tak jako je obilí posečeno a následně mláceno, abychom z něho mohli umlít mouku a upéct chléb, tak i boha čeká podstoupení oběti, aby země mohla vydat svou úrodu a nakrmit své děti. Bohyně je uctívána ve svém aspektu matky. Nastává polétí nebo také babí léto.

Podzimní rovnodennost

Podzimní rovnodennost bývala druhým děkovným svátkem. Bůh jako pán temnoty se naposledy vrací zpět na zem. Vrací se pro svou milovanou bohyni, aby ji odvedl s sebou do svého domova, neboť bez ní nemůže žít. A ona jde s ním a její světlo opouští tento svět. Bůh i bohyně pak usedají na trůn v podsvětní říši. Dny jsou čím dál tím kratší a tepla citelně ubývá. Bůh je ve svém aspektu starce a pro nás nastává podzim, jinak zvaný rovněž podzimek.

Na přelomu října a listopadu jsou bůh i bohyně v podsvětí. Jedná se o půlící bod často spjatý s novoluním ve znamení Štíra. Bůh je starý a bohyně je v aspektu stařeny. Stejně jako na přelomu dubna a května se společně prohánějí po lesích a užívají si jeden druhého v království života, na přelomu října a listopadu sedí bok po boku na trůně v podsvětí a užívají si jeden druhého v království smrti.

Bohyně a bůh čtyřjediní, smrt a znovuzrození

Na rozdíl od Luny se Slunce na obloze neobjevuje v žádných význačně rozdílných podobách. Aspekty boha, kterého Slunce představuje, se odvíjejí od intenzity jasu a tepla během roku, tedy dle ročních období. Bůh se v uvedeném případě během roku vyvíjí jako lidský jedinec, od dítěte, přes dospívání k dospělosti a nakonec ke stáří. Mužský princip je zde chápán jako smrtelný a ženský princip jako stále se obnovující. Body obratu jsou spojovány s vývojem boha (muže), půlící body pak s vývojem bohyně (ženy). Tanec slunečního cyklu je zapsán v Kole roku, ať už keltském, slovanském nebo třeba indiánském.

Bod obratu	Aspekt Slunce (boha)	Aspekt Luny (bohyně)
Zimní slunovrat	Stařec => Dítě	Baba (stařena)
Půlící bod v únoru	Dítě	Baba (stařena) => Panna
Jarní rovnodennost	Dítě => Mládenec	Panna
Půlící bod v květnu	Mládenec	Panna => Milenka (kněžka)
Letní slunovrat	Mládenec => Muž (otec)	Milenka (kněžka)
Půlící bod v srpnu	Muž (otec)	Milenka (kněžka) => Matka
Podzimní rovnodennost	Muž (otec) => Stařec	Matka
Půlící bod v listopadu	Stařec	Matka = > Baba (stařena)

V mytologii většinou bohové čtyřjediní a bohové sebeobětování vystupují odděleně. Bohové čtyřjediní reprezentují spíše roční období jako taková, než předěly mezi nimi. Většinou se jedná o jednoho boha se čtyřmi aspekty, v některých případech o více bohů či bohyň, kteří jsou však chápáni jako celek.

Rozdělení božstev

Božstva symbolizující zánik a obnovu vegetace jsou pak druhu dvojího. Buď se jedná o dvojici božstev či o dvojici aspektů jednoho boha, které si během roku předávají vládu, nebo o jednoho boha či bohyni, který umírá a následně se obrozuje (znovu rodí), případně tráví část roku v podsvětí a část roku na povrchu zemském.  Podsvětí symbolizovalo růst rostlin z hlubin země, život začínající pod povrchem. Ve všech pádech se jedná spíše o bohy dichotomické, reprezentující dvě části roku – období vegetace a období vegetačního klidu, světlou a temnou polovinu roku. Pro různé kultury začínaly jmenované poloviny roku různě, povětšině však byly spojovány se zemědělskými pracemi a doprovázeny hojnými oslavami.

Příklady božstev spojených s ročními obdobími

• Isis, egyptská bohyně, byla spojovaná se čtyřmi živly, čtyřmi fázemi Měsíce i čtyřmi ročními obdobími. Stála ve středu veškeré existence a čtvero jejích energií bylo vysíláno skrze prostor a čas, aby se proťaly přesně v tom okamžiku, kdy se rodí nový život. (Viz rovněž měsíční cyklus výše.)
• Yolkai Estsan, navašská bohyně známá rovněž jako Žena Bílé Lastury, ze které se zrodila, je spojovaná s Měsícem a jeho čtyřmi fázemi, se zemí a se čtyřmi ročními obdobími.
• Lord Bráhma, hinduistický bůh stvořitel reprezentující Slunce, bývá zpodobňován se čtyřmi obličeji představujícími čtyři roční období a rovněž čtyři živly.
• Řecké bohyně Hóry. V Argosu byly uctívané dvě, jedna reprezentující léto (Damia nebo také Carpo) a druhá zimu (Auxesia nebo také Auxo). Nejznámější je však triáda tvořená bohyněmi Thallo (Thalatte, obdoba římská Flory), personifikace jara, poupat a květu, ochránkyně mládí, Auxo (Auxesia), personifikace léta, ochránkyně vegetace, rostlin, růstu a plodnosti a Carpo (Carpho, Xarpo), vládkyně podzimu, zrání a sklizně.
• Řecké bohyně Charitky (Grácie). V Athénách byly uctívané dvě, jedna reprezentující jaro (Auxo, viz i výše jako bohyně Hóra) a druhá podzim (Hégemoné). Jinak většinou uctívané rovněž ve triádách.

Příklady božstev umírajících a znovu se rodících

Frýžská a řecká mytologie

• Velká Matka bohyně Kybele + bůh vegetace a Slunce Attis, manželé, Attis probíhá cyklem sebeobětování, smrti a znovuzrození, což symbolizuje vegetační cykly v přírodě

Egyptská mytologie

• Velká Matka bohyně Isis + bůh posmrtného života, podsvětí a znovuzrození Osiris, podle některých verzí manželé, když byl Osiris zabit a rozmetán svým bratrem Setem, Isis posbírala jeho kousky, složila je dohromady a oživila ho, později se Osiris díky naději na nový život po smrti stal symbolem přírodních cyklů, vegetačních období a rozvodňování Nilu.

Mytologie Blízkého Východu

• bohyně plodnosti každý rok porodí boha nového roku, který se stává jejím milencem a poté umírá, aby byl okamžitě znovuzrozen

Krétská mytologie

• podobně jako na Blízkém Východě na Krétě zde každým rokem umírá a je zrozená bohyně Ariadna, manželka boha vína, plodnosti, pozemských slastí a vegetace Dionýsa

Slovanská mytologie

• Jarilo (Jarovít), syn hromovládce Peruna, zabíjený a znovu rozený každým rokem, jeho životní cyklus odpovídá ročnímu cyklu vegetačnímu, od setí po sklizeň

Aztécká mytologie

• Xipe Totec, bůh zemědělství, vegetace, východu, nemocí, jara, zlatnictví, kovářství, osvobození a ročních období. Svléknul sám sebe z kůže, aby nakrmil lidi, nové vegetační období případně přelom ročních období pak byl symbolizován novou kůží

Novopohanská mytologie

• wiccanská Velká Bohyně + wiccanský Rohatý Bůh, manželé, i zde Rohatý Bůh probíhá cyklem sebeobětování, smrti a znovuzrození, což symbolizuje vegetační cykly v přírodě

Příklady božstev putujících mezi světem a podsvětím

Řecká mytologie

• Persefona, personifikace vegetace a bohyně jara, zůstává půl roku v podsvětí se svým manželem Hádem a půl roku na zemi se svou matkou Démétér
• Adonis, smrtelník, do kterého se zamilovaly hned dvě bohyně plodnosti, Afrodíta a Persefona, tak tráví dvě třetiny roku s Afrodítou na zemi, a jednu třetinu roku s Persefonou v podsvětí

Římská mytologie (obdoba řeckých božstev)

• Proserpina, personifikace vegetace a bohyně jara, zůstává půl roku v podsvětí se svým manželem Plutem a půl roku na zemi se svou matkou Ceres

Mezopotámská mytologie

• bůh Dumuzid (později známý jako Tammuz) + bohyně Innana (později známá jako Ištar), podle jednoho mýtu Innana zesnula a odešla do podsvětí, bohové ji oživili, ale aby mohla odejít z podsvětí, musel někdo zaujmout její místo, Dumuzid se obětoval a tak byl v podsvětí rozpoznán jako bůh vegetace, která během roku umírá a znovu se rodí
• bůh Dumuzid (později známý jako Tammuz) + bohyně Innana (později známá jako Ištar), podle jiného mýtu Innana zesnula, ale její manžel netesknil po ní dostatečně, proto, když se vrátila oživená z podsvětí, nechala démony, aby ho odnesli, později svého rozhodnutí litovala a vždy na půl roku povolává Dumuzida k sobě, což způsobí změnu ročních období

Příklady podvojných božstev předávajících si vládu

• Keltská bohyně Áine spojovaná se Sluncem i s Měsícem, reprezentuje letní Slunce, jejím druhým aspektem je bohyně Grian, reprezentující zimní Slunce. Někdy jsou považovány za sestry, nikoli aspekty jedné bohyně.
• Keltský bůh Cernnunos, přichází jako Temný muž v temné polovině roku a jako Zelený muž ve světlé polovině roku.
• Řecký bůh Dionýsos vládne zimním měsícům a je spojovaný s tak zvaným nočním nebo černým Sluncem v kontrastu se slunečním bohem Apollónem, který vládl po zbytek roku. Oba zmínění bohové bývají občas považováni za aspekty boha Sabazia.
• Novopohanský Král cesmína je bohem ubývajícího roku. Jeho druhým aspektem je Dubový král, který vládne přibývající části roku

Porovnání obou cyklů

Měsíční a sluneční cyklus jsou samozřejmě v mnoha směrech rozdílné. Měsíční cyklus trvá jeden měsíc, sluneční trvá jeden rok. Měsíční cyklus mi navíc osobně připadá jako mnohem více frustrující – tolik nenaplnění a toužení pro jeden okamžik spojení! 🙂 Ve slunečním cyklu jsou až na dvě malé chvíle milenci stále spolu, buď v našem světě, kde se spolu radují, nebo v podsvětí, kde se spolu rovněž radují. 🙂 Přesto je mnohé, co mají společného (více zde).

Body obratu

Každý z cyklů má čtyři body obratu. U slunečního to jsou zimní slunovrat, jarní rovnodennost, letní slunovrat a podzimní rovnodennost. U měsíčního jsou to novoluní, první čtvrť, úplněk a třetí čtvrť. Jsou to aktivní fáze představující přímočarost, rozhodnutí učiněná a směry určené ve vnějším světě. Lze je nazvat i fázemi formujícími, neboť určují výsledek celého cyklu. Bod obratu by v překladu mohl znamenat „toto je okamžik výměny kulis“, aneb zmáčkneme pomyslný čudlík a od této chvíle bude všechno jinak. 🙂 To samozřejmě přeháním, ale i přesto každý ze zmíněných bodů představuje jakousi pomyslnou hranici, dělicí čáru, kterou začíná nové období.

Každý z těchto bodů se projevuje na jiné úrovni našeho bytí: novoluní a zimní slunovrat na úrovni emocionální, první čtvrť a jarní rovnodennost na úrovni tělesné, úplněk a letní slunovrat na úrovni mentální a třetí čtvrť a podzimní rovnodennost na úrovni instinktivní.

Období

Období mezi body obratu jsou u slunečního cyklu jaro, léto, podzim a zima. U měsíčního cyklu jsou to srpkovitá Luna, vypouklá Luna, rozsévající Luna a balzamická Luna. Nesou pasivní energii. Jakožto fáze přijímací jsou shrnutím informací sesbíraných a vyplývajících z důsledků předchozí aktivní fáze a z tušení aktivní fáze nadcházející. Jedná se o fáze proměny, která se však projevuje vnitřně a napomáhá plánování příští akce. V bodě obratu tedy zmáčkneme čudlík, vyměníme kulisy, a tím začne nové dějství. Přeměna určená bodem obratu se uskuteční až v období, které po něm následuje. I zde se každá fáze projevuje na jiné úrovni našeho bytí: srpkovitá Luna a zima na úrovni instinktivní, vypouklá Luna a jaro na úrovni emocionální, rozsévající Luna a léto na úrovni tělesné a balzamická Luna a podzim na úrovni mentální.

Srovnávací tabulka 1

Fáze měsíční	Energie	Úroveň	Fáze sluneční
Novoluní	Aktivní	Emocionální	Zimní slunovrat
Srpkovitá Luna	Pasivní	Instinktivní	Zima
První čtvrť	Aktivní	Tělesná	Jarní rovnodennost
Vypouklá Luna	Pasivní	Emocionální	Jaro
Úplněk	Aktivní	Mentální	Letní slunovrat
Rozsévající Luna	Pasivní	Tělesná	Léto
Třetí čtvrť	Aktivní	Instinktivní	Podzimní rovnodennost
Balzamická Luna	Pasivní	Mentální	Podzim

Zvěrokruh

Další věc, kterou mají měsíční a sluneční cyklus společnou, je, že se během každého z cyklů vystřídají všechna znamení zvířetníku. Měsíc stráví během svého cyklu v každém znamení dva až tři dny, Slunce zhruba měsíc. Ve kterém znamení je Slunce během roku většinou tak nějak zhruba víme. Také tato informace bývá často v kalendářích. U Měsíce je to trochu složitější. Znamení se střídají rychleji, než se člověk naděje, už se to zase mění. Přesto si můžeme povědět určitá pravidla, která nám mohou pomoci v orientaci.

První pravidlo vychází z toho, že Slunce a Měsíc jsou v době novoluní v konjunkci, z pohledu ze Země tedy stojí ve stejném bodě, tudíž i ve stejném znamení. Je-li Slunce ve znamení Berana, novoluní je rovněž ve znamení Berana. Druhé pravidlo vychází z polohy opačné, tedy z opozice Slunce a Měsíce při úplňku. Slunce a Měsíc jsou sice v jedné přímce, ale jaksi na opačných stranách. Tedy se nacházejí v protilehlých znameních. Je-li Slunce v Beranu, Měsíc v úplňku bude ve znamení Vah. Třetí pravidlo se týká zbývajících bodů obratu. Během měsíčních čtvrtí svírají Slunce a Měsíc úhel 90°. To samozřejmě odpovídá i jejich pozicím vůči zvířetníku. Když je Slunce v Beranu, Měsíc v první čtvrti oběhne 90° ze své dráhy a stojí tedy ve znamení Raka. Při třetí čtvrti oběhne 180°ze své dráhy a stojí tedy ve znamení Kozoroha. Znamení čtvrtí jsou opět znamení navzájem protilehlá.

Srovnávací tabulka 2

	Nová Luna	Srpkovitá Luna	První čtvrť	Vypouklá Luna	Úplněk	Rozsévající Luna	Třetí čtvrť	Balzamická Luna
Slunce v Beranu	Beran	Býk Blíženci	Rak	Lev Panna	Váhy	Štír Střelec	Kozoroh	Vodnář Ryby
Slunce v Býku	Býk	Blíženci Rak	Lev	Panna Váhy	Štír	Střelec Kozoroh	Vodnář	Ryby Beran
Slunce v Blížencích	Blíženci	Rak Lev	Panna	Váhy Štír	Střelec	Kozoroh Vodnář	Ryby	Beran Býk
Slunce v Raku	Rak	Lev Panna	Váhy	Štír Střelec	Kozoroh	Vodnář Ryby	Beran	Býk Blíženci
Slunce ve Lvu	Lev	Panna Váhy	Štír	Střelec Kozoroh	Vodnář	Ryby Beran	Býk	Blíženci Rak
Slunce v Panně	Panna	Váhy Štír	Střelec	Kozoroh Vodnář	Ryby	Beran Býk	Blíženci	Rak Lev
Slunce ve Vahách	Váhy	Štír Střelec	Kozoroh	Vodnář Ryby	Beran	Býk Blíženci	Rak	Lev Panna
Slunce ve Štíru	Štír	Střelec Kozoroh	Vodnář	Ryby Beran	Býk	Blíženci Rak	Lev	Panna Váhy
Slunce ve Střelci	Střelec	Kozoroh Vodnář	Ryby	Beran Býk	Blíženci	Rak Lev	Panna	Váhy Štír
Slunce v Kozorohu	Kozoroh	Vodnář Ryby	Beran	Býk Blíženci	Rak	Lev Panna	Váhy	Štír Střelec
Slunce ve Vodnáři	Vodnář	Ryby Beran	Býk	Blíženci Rak	Lev	Panna Váhy	Štír	Střelec Kozoroh
Slunce v Rybách	Ryby	Beran Býk	Blíženci	Rak Lev	Panna	Váhy Štír	Střelec	Kozoroh Vodnář

Uvedená tabulka odkazuje ještě na další aspekt, který mají oba cykly společný, a tím je stoupající a klesající síla znamení zvěrokruhu. Podle slunečního cyklu lze dělit rok na světlou a tmavou polovinu. Světlá polovina trvá od zimního slunovratu do letního slunovratu. Od okamžiku nejkratšího dne světla přibývá až ke dni nejdelšímu. Toto období zahrnuje znamení od Střelce k Blížencům. Tato znamení pokládáme za znamení se stoupající silou, představující přibývání, rozkvět, aktivitu a rozvoj. Od letního slunovratu k zimnímu naopak vládnou znamení s klesající silou, což znamená znamení od Blíženců ke Střelci. Představují ubývání, zralost, odpočinek a zánik. Znamení Blíženců a Střelců jsou považována za hraniční, stojí vpůli mezi klesající a stoupající silou.

Pro Měsíc si můžeme vytvořit ještě jednu tabulku, která nám řekne, v jakém kalendářním měsíci můžeme očekávat jakou kombinaci měsíční fáze a znamení zvěrokruhu.

Tabulka časových údajů

	Novoluní	Přibývající Měsíc	Úplněk	Ubývající Měsíc
Měsíc v Beranu	Konec března nebo začátek dubna	Říjen až duben	Konec září nebo začátek října	Duben až říjen
Měsíc v Býku	Konec dubna nebo začátek května	Listopad až květen	Konec října nebo začátek listopadu	Květen až listopad
Měsíc v Blížencích	Konec května nebo začátek června	Prosinec až červen	Konec listopadu nebo začátek prosince	Červen až prosinec
Měsíc v Raku	Konec června nebo začátek července	Leden až červenec	Konec prosince nebo začátek ledna	Červenec až leden
Měsíc ve Lvu	Konec července nebo začátek srpna	Únor až srpen	Konec ledna nebo začátek února	Srpen až únor
Měsíc v Panně	Konec srpna nebo začátek září	Březen až září	Konec února nebo začátek března	Září až březen
Měsíc ve Vahách	Konec září nebo začátek října	Duben až říjen	Konec března nebo začátek dubna	Říjen až duben
Měsíc ve Štíru	Konec října nebo začátek listopadu	Květen až listopad	Konec dubna nebo začátek května	Listopad až květen
Měsíc ve Střelci	Konec listopadu nebo začátek prosince	Červen až prosinec	Konec května nebo začátek června	Prosinec až červen
Měsíc v Kozorohu	Konec prosince nebo začátek ledna	Červenec až leden	Konec června nebo začátek července	Leden až červenec
Měsíc ve Vodnáři	Konec ledna nebo začátek února	Srpen až únor	Konec července nebo začátek srpna	Únor až srpen
Měsíc v Rybách	Konec února nebo začátek března	Září až březen	Konec srpna nebo začátek září	Březen až září