Slovo o Slunci a o Měsíci

 

Měsíc: „Hej, Slunce, slyšelo jsi, že se teď oficiálně píšeme s velkým písmenem?“
Slunce: „No jo… Tak ne aby sis o sobě myslel, že jsi teď nějaká hvězda nebo tak.“

(Zdroj: Amoeba Sisters, obrázek použit v souladu s podmínkami autorek)

 

Životodárné Slunce leží v centru naší sluneční soustavy a je tedy naší nejbližší hvězdou. Slunce jako to naše není ve vesmíru nikterak ojedinělé. Co ho činí jedinečným, je jeho kombinace s Měsícem. Životudržující Měsíc, básnicky zvaný Luna, je naší jedinou přirozenou družicí. Na rozdíl od Slunce je zcela unikátní. Ve známém vesmíru zatím vědci nenašli planetu, která by měla oběžnici tak velkou jako my. Ale i když je Měsíc jedinečný, sám o sobě nic neznamená. Hlavní význam Slunce i Měsíce tkví v jejich soubytí, v jejich vesmírné souhře, v tom, jak se jejich působení na matičku Zemi vzájemně vyvažují a doplňují. Bez jejich souvztažnosti by nebyl život na Zemi možný.

Toto je jedním z důvodů, proč nebudu hovořit o Slunci a Měsíci odděleně. Druhý je, že moje síla spočívá ve spojování protikladů do jednoty a využívání jich jako nového celku. Do třetice jako snochodec mám vypozorováno, jak Slunce a Měsíc součinně ovlivňují hloubku, četnost a intenzitu mých snů, cest a vizí. 🙂