Význam Slunce a Měsíce


Význam Slunce a Měsíce

Slunce a Měsíc zajišťují podmínky pro život
(Foto: Martina Šírová, obrázek použit se svolením autorky)

Bez Slunce a bez Měsíce by na Zemi nemohl existovat život, jak jej známe. Slunce a Měsíc nám společně zajišťují podmínky pro život.

Ta část Země, kde se život, ač třeba jen minimálně, vyskytuje, se nazývá biosféra. Biosféra označuje živý obal Země a v širším slova smyslu pak i přírodu. Přírodu rozdělujeme na živou a neživou. Živá příroda zahrnuje všechny živé organismy, tedy mikroorganismy, rostliny, živočichy a houby. Neživá příroda je v podstatě vše ostatní, tedy horniny, nerosty, půda, voda, vzduch a energie. Základní vztah mezi živou a neživou přírodou je ten, že neživá příroda tu živou jaksi ke svému bytí nepotřebuje, kdežto živá příroda bez neživé by nepřežila. 🙂

Co my, živé bytosti na planetě Zemi, k životu potřebujeme, je shrnuto v následující tabulce. Živiny stojí trochu zvlášť, neboť jsou obsaženy ve vodě a v půdě, odkud je umí čerpat zejména rostliny. Živočichové pak většinu živin získávají následně z rostlin. Tabulka navíc vypichuje, že základní podmínky pro život máme zajištěné díky koexistenci čtyř živlů.


Sluneční záření
Zdroj světlaFotosyntéza rostlin
Zdroj teplaRychlost a průběh životních procesů

Voda (a živiny)
Zdroj vodíkuFotosyntéza rostlin
Zdroj kyslíkuDýchání vodních organismů
Součást buněk / tělTransport látek v organismech
RozpouštědloChemické procesy v organismech
Životní prostředíŽivot vodních organismů

Vzduch
Zdroj kyslíkuDýchání suchozemských organismů
Zdroj dusíkuSyntéza bílkovin u rostlin
Zdroj kysličníku uhličitéhoFotosyntéza rostlin

Půda (a živiny)
Zdroj anorganických látekVýživa organismů (rostliny)
Zdroj zbytků živých organismůVýživa organismů (rozkladači)
Životní prostředíUpevnění kořenů rostlin
Život půdních organismů

V hlavní roli Slunce

Podmínky pro život

Zdrojem téměř veškeré energie na Zemi je samozřejmě Slunce. Energii k nám vysílá ve formě tepla (viditelná a infračervená část slunečního záření) a světla (viditelná část slunečního záření). Součástí slunečního záření jsou i jiné složky, ty ale v tuto chvíli opomineme. Teplo ovlivňuje životní procesy organismů a jejich termoregulační mechanismy. Také udržuje vodu na Zemi v kapalném stavu a má přímý vliv na její koloběh. Světlo umožňuje rostlinám fotosyntézu a živočichům s vyvinutými zrakovým orgány umožňuje vidět. Má také vliv na zbarvení živočichů, na jejich aktivitu a biorytmy.

Jestliže tedy energie pochází ze slunečního záření, tak jakou roli v tom hraje Měsíc? Měsíc díky své velikosti působí na Zemi dostatečně velkou gravitační silou, aby dokázal dvě věci – omezuje výkyvy zemské osy (více zde) a udržuje rotaci Země (více zde) na zhruba stále stejné rychlosti. Slunce tedy dodává základní podmínky pro život, ale je to Měsíc, který zajišťuje jejich stálost a pravidelnost. Výkyvy osy a různá rychlost rotace by shodně způsobovaly nehostinné povětrnostní a teplotní podmínky na povrchu zemském, např. by nedocházelo k rovnoměrnému ohřevu Země či k pravidelnému střídání dne a noci nebo by nebyla stálá délka dne.

Životní rytmy

Pravidelné střídání dne a noci mělo vliv na vývoj organismů na Zemi, včetně člověka. Mnohé biologické pochody se mění v rytmu, který odpovídá tomuto střídání a který byl pojmenován jako cirkadiánní rytmus. Circa diem znamená v latině „zhruba jeden den“. Jedním ze známějších pochodů, který se v nás děje v závislosti na střídání světla a tmy, je vylučování melatoninu, tak zvaného spánkového hormonu. Ten řídí naši připravenost k spánku nebo naopak k aktivitě. Obdobně kolísají i jiné funkce, na příklad krevní tlak nebo tělesná teplota. Tak nás Slunce dennodenně ovlivňuje, aniž bychom si to uvědomovali. Ovšem Slunce nás samozřejmě ovlivňuje i způsoby, které vnímáme, na příklad silně působí na naši duševní pohodu. Noční běsy ztrácejí za slunečního světla sílu, a když po dlouhém období zatažené oblohy konečně vysvitne Slunce, nejeden z nás se neubrání úsměvu a přívalu energie.

Světlo je pro nás důležité nejen ve dne, ale i v noci, kdy nám Měsíc laskavě jako zrcátko odráží zpět sluneční paprsky. Mnoho z lidských činností se řídí svitem Měsíce, lov, rybolov, noční turistika, něco je třeba vykonávat za nocí úplňkových, něco za nocí bezměsíčných a něco tak akorát mezitím. Měsíc má rovněž nezanedbatelný vliv na náš spánkový rytmus. Dnes už je vědecky prokázané, že za úplňku je náš spánek mělčí a kratší, než při novoluní. Častěji se budíme, náš spánek je neklidný a máme i větší sklony k náměsíčnosti.

V hlavní roli Měsíc

Slapové jevy

Zatímco Slunce je známé jako dodavatel energie pro Zemi, Měsíc je známý pro svůj vliv na vodu a na vznik takzvaných slapových jevů. Ty jsou nejlépe pozorovatelné na mořské hladině, kde dochází viditelně k jejímu pravidelnému nárůstu a poklesu, tedy k přílivu a odlivu, souhrnně pak dmutí. Interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je šest hodin. Slapové jevy či dmutí vznikají působením jednak síly gravitační a jednak síly odstředivé. Gravitační síla Měsíce působí vždy silněji na přivrácené straně Země, naopak síla odstředivá působí silněji na odvrácené straně Země. Tato setrvačná odstředivá síla vzniká rotací Země a Měsíce jako jedné soustavy kolem jejich společného těžiště (více zde).

A jakou roli hraje Slunce? Slunce samozřejmě svou gravitací působí na mořskou hladinu stejně, jako Měsíc, ale jeho slapové síly jsou slabší – dosahují zhruba 4/7 slapových sil Měsíce. Jak bylo již několikrát zmíněno výše, i zde hraje největší roli vzájemná kombinace sil Slunce a Měsíce. Když totiž Slunce, Země a Měsíc stojí v jedné linii, kteréžto seřazení se nazývá syzygie, slapové síly Slunce a Měsíce se sčítají a dochází k dmutí velmi výraznému. Takovému dmutí se říká skočné nebo syzygijní a dochází k němu v době úplňku nebo novoluní (více zde). Naopak když Slunce a Měsíc svírají vzhledem k Zemi pravý úhel a Měsíc je tedy ve své první nebo poslední čtvrti (více zde), jejich síly se vzájemně vyrušují a dmutí je slabé. Takovému dmutí se říká hluché nebo kvadraturní.

Podmínky pro život

Některé hypotézy říkají, že právě slapové jevy měly vliv na vznik života na Zemi a také na jeho přechod z vody na souši. Je nutné si uvědomit, že v době předpokládaného vzniku života byl Měsíc mnohem blíže Zemi a jeho vliv byl tedy výraznější než dnes. Obrovské přílivové vlny způsobovaly významnou erozi země a splachovaly do vody ve značném množství potřebné minerály. Přítomnost těchto minerálů ve vodě pak podle některých teorií napomohla vzniku probiotické polévky a tedy života. Co se týče výstupu života z vody na souši, údajně tu rovněž hrálo roli dmutí. Na hranici přílivu a odlivu bylo pásmo, které se v pravidelných intervalech ocitalo na suchu. V tomto pásmu se pak organismy musely přizpůsobit zcela jiným podmínkám života a předpokládá se, že zde vznikaly přechodové formy mezi vodním a suchozemským životem.

Slapové jevy

Slunce a Měsíc nepůsobí samozřejmě svou gravitační silou pouze na vodu v oceánech, ale na veškerou vodu na Zemi, a to včetně vody v živých organismech. Slapové jevy na menších vodních plochách nejsou tak zřetelné a v organismech a buňkách nejsou zatím zcela prokázané, ale již existují studie o souvislosti slapových jevů s pohybem vody a živin v rostlinných cévách nebo s rozmnožováním některých druhů živočichů. Souvislost mezi měsíčním cyklem Luny a měsíčním cyklem ženy je rovněž v obecném povědomí zakořeněna, i když prý není zcela prokazatelná. Sama na sobě mám rovněž vypozorováno, že slapové síly nepůsobí pouze na mé krvácení, ale na příklad i na žluč a žaludeční šťávy. Nu, o slzách a rození dětí ani nemluvě. 🙂

Slapové síly Slunce a Měsíce nezpůsobují dmutí jenom u kapalin, ale i u plynných a pevných látek. Zatímco dmutí zemské kůry a pláště pro nás může být sotva postřehnutelné, dmutí atmosféry vnímáme – je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících počasí. Co se týče počasí, dalším faktorem, který na něj má velký vliv, je již zmíněné teplo pocházející od Slunce. To souvisí jednak s koloběhem vody v přírodě a tedy srážkami, ale také s povětrnostními podmínkami. Vítr totiž vzniká různou intenzitou ohřevu jednotlivých oblastí Země.

Měsíc plní podle nových hypotéz ještě jednu funkci významnou pro život na Zemi. Slouží totiž jako zemská neprůstřelná vesta. 🙂 Většinu vesmírných ran schytal za Zemi, jak je vidět na jeho zjizvené tváři. Ať už se jednalo o srážky s kometami či asteroidy nebo o jiné hrozby, mnohé z nich zachytil dříve, než mohly ohrozit Zemi a život na ní.

(Zdroj: Obrázek stažený z Pixabay)